Je jasné, že jsme se sešli u jednoho stolu......
V letošním roce je to všechno trochu jinak. Aby bylo jasno, tak mluvím o Vánocích. Polovina domova nám totiž 23. prosince odjela na vysněnou Klučanku a nám zůstalo pouze pět dětí, které možná trochu měly strach, jak to vůbec s tou nadílkou dopadne. Bude - nebude ? Je jasné, že byla a pořádná....Vše probíhalo tak, jako bychom byli v plném počtu. Od rána se chystala slavnostní tabule, smažilo se, peklo, všude to vonělo až hanba.A tak jsme se tedy večer sešli. Včetně dospěláků nás bylo osm a Ježíšek měl fantastickou šanci vše si natrénovat. Protože :po návratu dětí z Klučanky bude slavnostní večeře a ta pravá, nejpravější a nejbohatší nadílka. Snad se tam nahoře na nás nebudou zlobit, že do těch svátků jsme vnesli trocha zmatku. Takže Ježíšek byl malý, ale šikovný. Těm, kteří zůstali, donesl naprosto vše, co si přáli. Sportovní potřeby, kosmetiku, oblékání, nikdo nebyl zklamán. Bylo nás ten večer málo, ale vůbec to nevadilo. Pro tu horu radosti jsme měli více prostoru. A za týden si to zopakujeme znovu.....
